Kdykoliv je zahlédnu na procházce přírodou nebo v dobře zásobeném květinářství, dojatě se usměju. Mám je navždycky spojené se sváteční příležitostí svatby Marušky a Marka, mých úžasných přátel.
Maruška je tak krásná, kreativní a inspirativní, až si kolikrát říkám, že ani ne bytost, ale přímo zjevení. Marek je dokonalý pohodář a je neskutečně vtipný. Trávit s nimi čas je za odměnu a jít jim na svatbu jako Maruščina svědkyně velká čest.
V jejich svatbě se jejich vlastnosti dokonale propojily a já věřím, že to tak jednou bude i s jejich dětmi, ale to už je hodně velká odbočka a zatím nenapsaný příběh.
Obřad se odehrál na bučovickém zámku. Dali jsme si to s asi patnáctiminutovým zpožděním, aby celý den nebyl tak pobuřujícím způsobem dokonalý. I tak měli ale oba spoustu času si svoje ano rozmyslet, nestalo se. Celé to bylo dojemné a vznešené jako nevěsta sama. Zámek Bučovice je místo na svatbu opravdu originální, zvlášť pokud vám nic neříkají sály přezdobené umělými květinami, parohy nebo plastikami lokálních umělců. Focení v zahradách myslím vypadá taky moc hezky a tady už se to začalo celé přelévat do osobitého humoru Markovi a celé jeho rodině tolik vlastnímu. Svatební hostina, tanec i zábava byl jeden velký slepenec smíchu a dobré nálady a tak strašně rychle a srdečně nám to uteklo, že nedošlo na jedinou hru, kterých jsme měli připravenou přehršel a které měly zamaskovat trapná tichá místa. Taková místa prostě chyběla.
Jestli chystáte svatbu a pídíte se po radách a inspiraci, vycházejte především sami ze sebe. Připravte si svatbu tak, aby vás vystihovala. Dělejte ji pro sebe a ty, se kterými ji chcete oslavit. Vyhraďte si na přípravu spousty času a vyhrajte si s každým detailem, nevěřila bych, jak se to na svatbě odrazí, dokud jsem to na téhle šeříkové nezažila na vlastní kůži.
I když jsem nechtěla sdílet něco tak intimního, jako je svatba mé spřízněné duše, jednu fotku si neodpustím…
Foto je od neskutečně sympatického a šikovného fotografa z Něco modrého…
Zuzky den 