Po celý rok jsem se dny volna šetřila jako s tím nejdrahocennějším pokladem. Neustále jsem nadpracovávala, a tak jsem byla v polovině listopadu po šesti dovolených, ne neklame vás zrak, a nevěděla, jak rozumně naložit se spoustou volna, co mi stále zbývalo. Závěr roku není nafukovací, chci dát novému kolegovi možnost vybrat si dovolenou přes Vánoce a do toho hodí rukavici do ringu šéf s tím, že už toho bylo letos dost a na svátky nám dává mimořádnou dovolenou.

Pro většinu lidí není dovolená strávená doma dovolená v tom pravém slova smyslu a vyhýbají se jí. Ale já najednou viděla svůj blog, který zoufale potřebuje opravy a nové články. Prvorepublikovou, jejímuž publiku dlužím další do série příspěvků. Svou kolekci oblečení, která volá po překreslení. A abych slétla ze svých kreativních oblak, tak také byt, který potřebuje úklid jako prase drbání.

Bylo rozhodnuto, vezmu si tvůrčí volno. S radostí vykolejím z rutiny všedních dní a budu se věnovat všem těm věcem, které se těžko kloubí s náročnou prací a zaběhnutými denními rituály. Tohle je můj první počin, před pár hodinami jsem za sebou zavřela prosklené dveře a už dávám dohromady tuhle myšlenku a příslib.

Nebojte se vzít si dovolenou jen tak, být doma a nedělat nic nebo dělat, co vás baví, třeba i objevit, co vás bude bavit do budoucna.

Já se jdu pohroužit zpátky do Nesnesitelné lehkosti bytí od Milana Kundery, knížky, která se nerovná ničemu, co jsem doteď četla.

Tak tohle jsem psala někdy na přelomu letošního roku, jak jste asi už pochopili. Dnes jsem moudřejší o zjištění, že kdybych měla dva roky prázdnin, nestihla bych zlomek toho, co si vždycky naplánuji. Spoustu úkolů z toho období tlačím ještě pořád před sebou, ale dobrá zpráva je, že jsem se během toho týdne zvládla připravit na dovolenou na Kubě, která ve mně zanechala tak silný dojem, že o ní budu psát dlouho předlouho kratší tematické články, samozřejmě surové jako ta země sama a doplněné pravdivými fotografiemi. A taky jsem dočetla tu knížku a už o ní i něco sepsala. Letošní dovolená padla na Kubu a následnou nemoc, na tvůrčí volno prostor nebude, ale sem tam pro vás něco sepíšu i navzdory tomuto smutnému faktu, těšte se.

Prvorepubliková a Zuzky den…