Máj

Mám na mysli Brabcův film. Kdysi dávno jsem na něm byla v kině a v mé mysli to úplně zapadlo. Ani se nedivím. Tohle pro mě není film do kina. Neumím si představit, že bych tam v sedačce žmoulala peřinu až u brady a úplně nepříčetně brečela.

Vyvolal ve mně spoustu pocitů z dospívání, ve kterém jsem prožila stovky příběhů, které jsem zrovna četla. Už nedávno jsem se rozhodla v rámci pořádání minulosti, třízení věcí ze školy, které mám ještě stále u rodičů uložené, že se vrátím ke čtení klasické literatury. A teď se na to těším o to víc, protože jsem dnes pocítila, co to pro mě znamená.

Tenhle film má na mě stejné účinky, jako skvělá knížka. Reálný svět najednou nebyl. Všechno se zpomalilo, zabstraktnělo a bylo živoucí. Verše se mi vrývaly do morku kostí, hudba mě vytrhovala z atmosféry, ale nerušila, posouvala dál. Z Viléma jsem nemohla spustit oči, fascinovala mě nevyhnutelnost jeho osudu a málem fyzická bolest, kterou mi to působilo. Pomalé záběry mi málem nestačily, abych všechno prožila nebo dala nadechnout svému nitru. Bylo to iracionální, ale úplně mě to rozložilo. Takže za mě rozhodně umění.

No a pak jsem se podívala na ČSFD. Zarazilo mě ubohých 42 procent, ale řekla jsem si, jasně, znalci zase, to budou recenze jako z lobotomické dílny. Začetla jsem se do nich a s úžasem zjistila, že s nimi vlastně nemůžu nesouhlasit.

Souhlasím naprosto s nadužíváním nahoty. Pánská část hodnotících to brala, jako aspoň nějaký důvod, se na ten paskvil koukat. Pro mě to tam bylo úplně zbytečné a pro chudáka Matěje asi taky. Matěj mi tedy oproti recenzím přišel opravdu dobrý, četla jsem mu z očí, co prožívá a prožívala si na základě toho to svoje. Ale je možné, že na mě prostě působil jako ta nahota na opačnou stranu spektra. U někoho propadl dokonce Tříska a Javorský. Do zhlédnutí Po strništi bos jsem si myslela, že u Třísky není něco takového možné a v době natáčení Máje ještě rozhodně nebylo, takže to neberu. A Javorskému jsem dlouho nemohla přijít na chuť, ale teď je to pro mě jeden z těch nejzajímavějších, nejhodnotnějších herců, a neumím si představit, že by ho v tomhle filmu někdo nahradil. Nelíbila se ani hudba, nebo aspoň některé skladby, mně opravdu přišlo, že to posouvá děj a vjemy a všechno, ale je pravda, že jsem ji hodně vnímala. A o filmové hudbě se říká, že pokud si jí vůbec všimneš, není dobrá.

Vlastně to byly první recenze, které mě bavily, protože byly vtipné, inteligentní, a i když já to vnímám celé jinak, nemám problém jim věřit a vidět Máj i z jejich pohledu. Inu není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Ale jestli to tvůrce uklidní, kdyby jen pro mě, smysl to mělo. Kéž bychom spolu dokázali takhle koexistovat i v politických názorech a názorech vůbec na všechno, mě napadá.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s