Jedno smutné období

Noha se zlomila. Noha srostla. Ale tím to bohužel zdaleka nekončí. Maruška mi omotala kotník obvazem i s botou. Nejen, že mi neotekl, ale ještě to posloužilo jako icebreaker s panem doktorem na rentgenu. Na úrazovce bylo normální, že je člověk zraněný a všichni se tam k sobě chovali neskutečně ohleduplně, vyhledávali, čím by mohli pomoct. Potom mě … Pokračování textu Jedno smutné období

Intimní osvětlení

Je poklidné nedělní odpoledne. Za okny svítí slunce, tak nějak laskavě. Já ležím s nohou v sádře v obýváku, jsem sama. Rodiče jeli nakupovat kytky a projít se. A já jsem zase nějaká taková vyrovnaná, šťastná a zamilovaná, plná světla. Právě se ze mě stal závislák. Závislák na české kinematografii. Na těch černobílých filmech plných cynismu a laskavosti … Pokračování textu Intimní osvětlení

Lásky jedné plavovlásky

KVIFF byl podle všeho letos zahájen právě tímto filmem. Kvůli noze v sádře se nemůžu zúčastnit. Ale kdo ví, může se stát, že nic lepšího se tam nepromítalo a promítat nebude a o tolik nepřijdu. Od začátku filmu jsem se doslova tetelila očekáváním. Očekáváním Formanova humoru, atmosféry jeho filmů, jako Hoří, má panenko nebo Černý Petr. … Pokračování textu Lásky jedné plavovlásky