V rámci pořádání minulosti si teď pročítám své dávné deníky. Původně jsem si říkala, že by bylo fajn z nich něco napsat. Teď doufám, že z toho vyváznu bez převozu do psychiatrické léčebny, a rovnou je za sebou trhám. I když kdyby to na mě v blázinci působilo tak, jak moje nejoblíbenější písnička Kabaretu Dr. Caligariho, Diagnóza, asi by … Pokračovat ve čtení Procházka Stromovkou
Month: Květen 2019
Můj děda, co nebyl můj děda
Zhruba od jaktěživa jsem cítila potřebu něco dělat pro ostatní. Pomáhat. Až loni jsem ale dospěla do bodu, kdy jsem pomohla sama sobě, a začala jsem pro tu potřebu být kompetentní. O děti se stará spousta lidí, navíc se u nich dá v průběhu života spousta věcí zlepšit. U starých lidí není co odkládat, vždycky … Pokračovat ve čtení Můj děda, co nebyl můj děda
Isole
Rozporuplné pocity. Cirkus prostě není nic pro mě. Přijde mi hrozně nevkusný, a byť se to bojím napsat, ano, primitivní. Nemůžu si pomoct. A to se u mě v jednu chvíli sešlo několik faktorů, které svědčily pro možnost změny názoru. Docela dost se mi kdysi líbil Biograf od La Putyky. Viděla jsem úžasný dokument na České, … Pokračovat ve čtení Isole
Proton!!!
Na stránkách divadla Vosto5, jsem viděla všechny dostupné záznamy her. Ty obzvlášť oblíbené, jako je třeba Operace levý hák, i několikrát. Poprvé v životě jsem si poslechla rozhlas, to kvůli Vyvážené revue. A chodím do lesa na Kupé. Přesto jsem ještě neviděla jejich opravdický představení naživo. A protože mi teď spousta věcí chodí do života samovolně, … Pokračovat ve čtení Proton!!!
Jak jsem to zase přehnala
Kde přišlo na přetřes téma osobní vyrovnanosti, životní cesty, dávala jsem na odlehčení svou oblíbenou kulturu jednou týdně. A to bylo poslední dobou snad všude, protože se spousta lidí kolem mě motá ve stejně začarovaném kruhu sebepoznávání, jako jsem se motala, hodně bolestivě, loni já. Kdysi dávno, ještě jsem byla s Martinem, jsem si dala závazek … Pokračovat ve čtení Jak jsem to zase přehnala
