Maruška mi čas od času rozšíří obzory tím, že vybere zajímavou výstavu, často z oblasti oděvního průmyslu, na kterou se spolu vzápětí vypravíme.

Na její popud jsme se vydaly i na Šílený hedvábník. Četla jsem intro výstavy, občas minula plakát nebo pochvalnou recenzi, a tak jsem se těšila. Ale představovala jsem si, že si prohlédnu pár vzorů látek, byť neobyčejných, a půjdeme o dům dál.

Nemohla jsem být víc překvapena. Vzory se skutečně konaly, ale byly dány to takových časových a dějinných souvislostí, že pro mě nabyly úplně netušených rozměrů. Vývoj materiálů, vzorů, jako i technologií, módy, a celé společnosti, se v tomto případě podařilo velmi šťastně uspořádat a osvětlit.

A co mě zaujalo nejvíc ze všeho, byl doslova pohádkový životní příběh samotného šíleného hedvábníka, a jeho obdivuhodné ženy. Příběh osudové lásky, prostého myšlení, a barvitých snů. Příběh poctivé práce, obchodního talentu, podnikatelského ducha a zaslouženého štěstí.

Zpracování tohoto příběhu je to, co dělá výstavu Šílený hedvábník výjimečnou mezi všemi.

Foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze