Kdo by o ní neslyšel, jako o příjemné kavárně, kde vám udělají tu nejlepší snídani. Jako místu, kde se schází známí lidé, a kují tu své plány. Kdo by neobdivoval instagramové fotky působivého interiéru.

Přesto jsem návštěvu Letky odkládala. Předně jsem se vlastní pílí vypracovala na, aspoň co se vstávání týká, vyloženě dělnický typ. Takže v době, kdy kavárna otevírá, já už jsem dávno po snídani a v plné práci. A potom, je tak profláknutá, že mi to zavánělo takovou tou módní bezduchou komercí.

Nakonec jsem ale využila příležitosti Maruščiny návštěvy, a do Letky se spolu s ní vypravila.

A dobře udělala. Ještě jsou místa, která jsou populární opodstatněně. Překvapilo mě, jak maličký prostor kavárna obývá. Kolik lidí se tam přesto dá vměstnat. To je na tom ostatně asi to nejlepší. Že se na sebe tlačí spousta lidí, kteří se neznají. U jednoho stolu a ještě ochotně. My jsme se rozhodly pro polštáře na okně. A statečně se tam porvaly se svými talíři plnými výborného jídla, i sklenicemi sedmikráskové limonády. Nohama jsem kývala jen tak ve vzduchu, dílem pozorovala ruch na Letné, do toho obdivovala citlivě zvolené zařízení, a užívala si společnost kamarádky. A byla zase jednou tak trochu docela šťastná.

Napodruhé jsem se do Letky vydala už na jistotu a s Adriankou. Tentokrát jsme se usadily venku a hodiny probíraly život nad pozdní snídaní. Měla jsem radost z poctivého jídla, milého personálu, vydařeného dne, a ani na chvíli nepochybovala, že jsem narazila na další velmi oblíbené místo, na které se budu ráda vracet znovu a znovu. Předsudky nejsou dobrá věc, poradí mi někdo, jak se jich zbavit?

Foto: Cafe Letka