Dokud jsem se nad tím nezamýšlela, říkala jsem, že mám dvě míry hodnocení umění. Na to profi jsem jako pes. A to, co vytváří lidé ve svém osobním čase, hodnotím mírněji. Ale fakt je ten, že v obou případech mi jde o můj vlastní pocit z dané věci, a ten je prostě u neprofi kousků občas tak … Pokračování textu Mentální striptýz
Měsíc: Srpen 2019
Chránit
Poprvé se odtud potřebuju dostat, jedu na oběd sama. Výstaviště Holešovice, tahle zastávka je tak nemuzikální místo. Filipe? Cejtil bys to stejně? Musíme je chránit, lidi jsou příliš blbí na silnici, přechod a zastávky tramvaje. Musíme je chránit, rantly z betonu a nejbarevnějšího plastu. Musíme je chránit, aby nezačali myslet.
Má stará Thonetka
Žiju v policích, ze čtyř stran obklopují moje bytí. Prodloužení police je má postel, prodloužení police je má práce, tahám z nich svůj vzhled, police. Čistím police. Palice plná myšlenek všechny jsou proti mně. Jenom co bych měla nekonečné seznamy pohled do dáli ale co opravdu chci Koupím si starou Thonetku. časem mě snad … Pokračování textu Má stará Thonetka
Kabaret Dr. Caligariho
S touhle výjimečnou kapelou jsem se setkala poprvé v Teplé. V rámci Koljových letošních narozenin, jak jsem se už zmiňovala. Ještě ani nestačili vystoupit, a už mi všichni nadšeně kladli na srdce, ať si počkám, že něco zažiju. Staří chlapi s výrazy nadšení malých dětí, a hned zase pýchy, jako by Kabaret vymysleli. Bylo to tak milé, podnítilo to … Pokračování textu Kabaret Dr. Caligariho
Pořád to nemůžu najít
a tak jsem sama Měl by už konečně být, je, a jinak hovno. Měl by být krásnej, je, a jinak hovno. Měl by se jmenovat Jakub, jmenuje, a jinak hovno. Měl by mě mít raději, než já jeho, má, a jinak hovno. Měl by na něj být spoleh, je, a jinak hovno. Měl by … Pokračování textu Pořád to nemůžu najít
Nejvíc
Odvrácená strana náplavek, sedím tu na lodi. Společnost mi dělá Verča, a divný lidi, co nejsou androš. Jsem z nich nervózní. Jsem nervózní ze všeho. Výhled na osvětlený Vyšehrad, po železničním mostě pluje osvětlený vlak. Přesně tam jsem si uvědomila, že ho miluju. Kéž by se to všechno utopilo, ve tmě a bolesti ze zbytečnosti. … Pokračování textu Nejvíc
Kam se vytratí
Okamžiky krásy z nitra soulad nad magickou nocí, když žijeme v Praze Uvidíme se zítra? Už tři hodiny je kurva zítra! ale neumím se nepodvolit nebo nechci zvědavost okamžiky Moje holka budu se ti starat o psa Všechnu odpovědnost světa až s dětma? To nás čekají pěkný věci! Pěkný okamžiky Nikdo nechápe, jen já jsem hysterická. … Pokračování textu Kam se vytratí
Pohlavní životy siamských dvojčat
Petr je člověk s neskutečným smyslem pro humor, a projevem obecně. Rád se profiluje jako ignorant, kterého musí do divadla nutit přítelkyně. A když už se jí to podaří, celé to utrpení prospí. Ve skutečnosti ho ale divadlo musí bavit, orientuje se v něm, a vůbec bych se nedivila, kdyby to byla jeho iniciativa, se v kultuře pohybovat. … Pokračování textu Pohlavní životy siamských dvojčat
Filmy Jaroslava Papouška
Matně si vybavuji, že jsem si nastřádala filmy oblíbeného režiséra Jaroslava Papouška, a jeden víkend si udělala, na mé poměry, odpočinkový. Všechny jsem je sjela mezi fanatickým uklízením. Už dávno jsem ho milovala, jako scénáristu svých oblíbených filmů. Lásky jedné plavovlásky, Intimní osvětlení, Hoří, má panenko, a především mého nejoblíbenějšího filmu Černý Petr. K tomu jsem … Pokračování textu Filmy Jaroslava Papouška
Zuzky den 