Kam se vytratí

Okamžiky krásy z nitra

soulad nad magickou nocí, když žijeme v Praze

Uvidíme se zítra?

Už tři hodiny je kurva zítra!

ale neumím se nepodvolit

nebo nechci

zvědavost

okamžiky

 

Moje holka

budu se ti starat o psa

Všechnu odpovědnost světa až s dětma?

To nás čekají pěkný věci!

Pěkný okamžiky

 

Nikdo nechápe, jen já jsem hysterická.

takhle mi sáhnout na svobodu

na undergroundovým koncertě

 

Prší, prší, prší, ale sluší se to,

na hřbitov bláznů,

na psychiatrickou léčebnu.

Zmotali jsme cestu, objímáme se,

nastřídačku kloužeme v blátě.

Tomu říkám teambuilding.

První polibek na vyhlídce, jak nevkusné.

můžu si za to sama

Co lidi děsí na energii, která nás udeřila do zad?

Posmívala jsem se proprietám smutku,

zasloužená reakce příjemná

okamžiky.

 

Nechovej se neustále jako kretén.

Z frustrace a okamžiků krásy z nitra

recituji Magora.

A vidím, že to zabírá.

Cestou z Liberálu

Umíš to hezky,

neumí líbat a škrtí mě,

letí do světa

Co s ním?

 

To chytřejší ve mně to nechává plynout.

Je mi zle

dostala jsem to

málem omdlím s pytlem odpadků v ruce na schodišti svého domova

je u toho

je u všeho podstatného

A to mi vadí?

Předčítá mi knížku,

podařená pasáž,

smějeme se.

Okamžiky

 

Toho chytřejšího ve mně moc není.

Jsem ženská.

Neumím žít ve vztahové současnosti,

maluju síťové grafy.

A to je špatně.

 

Cítíš se vedle mě jako looser?

To proto, že jsi!

tady to máš

A rychle pryč.

Přece ti místo toho neřeknu

miluju tě

Je po okamžicích.

 

Měním se sama sobě před očima, protože najednou vidím, kde je problém.

Jsem chodící debilita.

Jsem ženská,

neumím žít v realitě postav.

Ke každému hovnu si přimaluju pestrobarevný plášť.

A to je dobře.

Je to tak hezčí.

dokud zvládám popírat realitu

pak je rozčarování

 

Bože, to už ve mně opravdu všechno umřelo?

konečně brečím

Zachoval jsi se jako absolutní čurák.

Jako bychom měli psa a děti, jsme součástí věci, které se nejde vzdát.

A tak to zkusím hrát

na kamarády

ani nevím, jestli to myslím vážně

nebo se chci ještě chvíli udržovat v agonii

Kurva, to bude zase bolet!

 

Stopadesátý nový začátek už není plný naděje,

vím, že bude perfektní.

Stopadesátý nový začátek

je lehce únavný.

Zuzkyden

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s