Je sobota, je vzácná. Doma, doma. Cestou na oběd potkávám lidi, se štendry. Je sobota, den stěhování. Vybydlit svoji duši, nové nadechnutí. Jak mi můžou lidi rozumět, když neví, co je to štendr. Raději se zabývat čímkoliv triviálním, ve čtvrtém patře v centru Prahy, jako ve chlívě, kupuju mucholapky. Ležím a koukám, … Pokračování textu Mucholapka
Měsíc: Září 2019
Ta žena
Chybí mi téma. Vedle mě žena. Pouští plastovou láhev na zem, po té, co celou cestu křoupe ořechy, jako Marfuše. A tousty vybalené z hliníku plácá po časopise, jako nevím co. Jeden den si říkám, auto by mě připravilo o život, člověk si to musí odžít, jak Honza moudře reagoval, na … Pokračování textu Ta žena
Ostrava!!!
Rok mi to hlodalo v hlavě, nikdo to nechápal, a tak jsem odjela. Ještě, když jsem plánovala cestu, říkala jsem si, potřebuju se dostat na Mírové náměstí. Ne Náměstí míru. Na to bacha, ať hned nevypadám, jako kretén z Prahy. Na nádraží jsem se snažila nenápadně vysondovat, s jakými časovými možnostmi je zde možno získat jízdenku na městskou. … Pokračování textu Ostrava!!!
Magorovo Vydří
Zdroj energie, kdykoliv se mi jí nedostává. Stačí pouhá vzpomínka na tento výjimečný festival. Mlejn v Meziříčku je kouzelné místo, uprostřed kouzelné krajiny, která Magorovým géniem přímo dýchá. Snad všichni jsme této příležitosti využili, abychom se zastavili u jeho hrobu. Chybí k nesnesení. Magorovo Vydří předčilo veškerá má očekávání. Od Teplé první příležitost se zase vidět s lidma, … Pokračování textu Magorovo Vydří
Nová vlna
Bože, jak dlouho ještě snesu. Jenže to už zbásnil M. sám. Má smysl po tomhle něco napsat? Chodit na ty, co umí hrát? Chodit s těmi, co umí hrát? Motám se v tom, nepřítel skrytý. Motám se v tom, není to k žití. Jsme tady, abychom navázali? Pak se potřebujeme semknout. Jsme tady, abychom objali ty … Pokračování textu Nová vlna
Pocta Romku Hanzlíkovi
Androš jsem týden i s cestou, jestli vůbec. O Romku Hanzlíkovi jsem se dověděla bohužel rovnou v souvislosti s jeho smrtí. A koncertem při té příležitosti pořádaným. Pořádaným zrovna, když jsem tu měla mít na návštěvě kamaráda z Británie. Bylo mi líto, že se nezúčastním. Tolik, že jsem se rozhodla vzít Davieho s sebou. Je to muzikant, a beztak jsem … Pokračování textu Pocta Romku Hanzlíkovi
To pnutí
Poslechla jsem pnutí, Martine, rozchod. Poslechla jsem pnutí, Ondro, nakonec přece památné rande. Pro mě, Vám asi utkví jen ta s následky. Poslechla jsem pnutí, Ivane, podzemí. Poslechl jsi pnutí, Honzo, rozepsal jsi mě. Už se chci pořád jen rozcházet, je to tolik užitečné. Zapomeň, ještě pár takových pazdrátů, a budeš psát akorát na … Pokračování textu To pnutí
Vnitřní
Mé vnitřní hlasy, neslyším. Jsem příliš stará, prohnaná, naučila jsem se, jak je oklamat. Příliš stará, abych mohla doufat v inteligenci. Klamu se ke škodě vlastní. Mé vnitřní běsy, paralyzují. Ležím, brečím, všechno mě děsí. Mé vnitřní pnutí, hovadiny mě dělat nutí. Jediný důvod, proč ještě žiju, dávají mi formu, smysl. A tak … Pokračování textu Vnitřní
Zuzky den 