Jdu kolem Veletržního paláce, občas jdu, občas stojím, uslzenou tvář plnou zoufalství obracím vzhůru. Nečekám spásu, asi jsem to viděla ve filmu. Ulevuje mi to. Cestou ze schůzky s Honzou J. brečím po okamžicích s Honzou P. Snažím se to racionalizovat, rozebrat. A můj bůh se musí chechtat. Jak říká Charlie Soukup, … Pokračovat ve čtení Vyboč z bludného kruhu
Month: Listopad 2019
To se naučíš
Tolik už jsem se naučila, když se chováš jako čurák, nebývá to nešťastná konstelace, nebývá to spiknutí vesmírný, jakkoliv se tě snažím omlouvat, je to vždycky jen a jen holý fakt, jsi hovado nesmírný. Ničíš jeden vztah za druhým, a suverénně očekáváš, že máš právo na další. Nepracuješ na sobě, a nepochybuješ, že … Pokračovat ve čtení To se naučíš
PPU
Jeden z mých velkých životních omylů bylo, když jsem si myslela, že na Plastiky nechodí lidi. Po Kábových koncertech na Kamině, Lokti, a dalších místech, musím konstatovat, že jich chodí zástupy. A co teprve na ještě daleko navštěvovanější PPU Janíčkovy. Myslela jsem, že brněnské Metro byla zásluha Garáže, ale ta brázdila Ameriku, když jsem se já … Pokračovat ve čtení PPU
Mlhy
Je týden mlhy, žiju v tom. Ráno spořádaně do práce mlha ráno povznesena koncertem místo několika mostů dva břehy města pražská spojuje mlha po celé délce. V mlze se ocitá má mysl, vím přesně, co dělám jen co miluji. Vím přesně, kam chodím má to důvod, cíl, poslání. Ale všechno jaksi mechanicky, na výkon. … Pokračovat ve čtení Mlhy
Odtud
Viničné Šumice Odevšud si vozím básnice, tedy i odtud.
Vracím se
Vracím se, do Prahy pomalými přísuny po D1. Podobnost, do očí bijící debility tehdy a teď je až děsivá. Mimoděk se mi dělá zle. Ale tam, odkud jedu, jsem udělala, co jsem potřebovala. Tam, kam jedu, toho chci vykonat spousty a všechno mě to bude bavit k smrti. A tak přece cítím vítězství … Pokračovat ve čtení Vracím se
Frýdlantsko
Verča se rozhodla poslechnout své vnitřní pnutí, a odstěhovat se na Frýdlantsko. Byla jsem z toho nadšená, aniž bych tu oblast měla prozkoumanou. Už jen proto, že vím, jak těžké je přiznat si, co doopravdy chceme, a jak osvobozující úžasný pocit je, si za tím jít a nakonec to žít. Byla jsem moc zvědavá na oblast, … Pokračovat ve čtení Frýdlantsko
To statečné nic
Je mi smutno, a statečně zároveň. On si jede to svoje, neřeší mě, já si prožívám výkyvy srdeční aktivity. Už na to kašlu, nebudeme spolu, nebudeme kamarádi, nebudeme ani to, nemám to zapotřebí. Vidím ho, a nezvládnu, tvářit se, že ho nevidím ráda, tvářit se, že mě nebaví, jakej je. Krásný … Pokračovat ve čtení To statečné nic
Koncert PPU a Kabaretu na Lokti
Pamatuju si ten okamžik. Tramvají brázdím Ostravu, je mi zrovna nějak šoufl. Po prohlídce sorely si jedu na chvíli lehnout. A v tom mi přiletí pozvánka na koncert. Nevěřím vlastním očím, to je kombinace od boha. Moje nejoblíbenější undergroundová kapela nové vlny a moje nejoblíbenější kapela vůbec. Málem vyskočím metr vysoko radostí, a od té chvíle … Pokračovat ve čtení Koncert PPU a Kabaretu na Lokti
Z Barréčka
Hej, ty se na mě celou dobu díváš. Aha, to jsem ráda. Nebo vy dva spolu táboříte? Jasně, my spolu táboříme, ať to znamená cokoliv. Tak to sorry kámo. Já nevím, kam odtud půjdu. Hm, smutnej příběh. Hej, ta je úplně zmanipulovaná, dívej se, jak ji manipuluje pohledem, přestaň ji manipulovat! To básník … Pokračovat ve čtení Z Barréčka
