Je týden mlhy,

žiju v tom.

 

Ráno spořádaně do práce

mlha

ráno povznesena koncertem

místo několika mostů

dva břehy

města pražská

spojuje mlha

po celé délce.

 

V mlze se ocitá má mysl,

vím přesně, co dělám

jen co miluji.

Vím přesně, kam chodím

má to důvod,

cíl,

poslání.

 

Ale všechno jaksi mechanicky,

na výkon.

Pozoruji to z mlžných oblak,

mlžného oparu mé mysli,

unavená,

nenacházím radost,

prázdnota štěstí,

i to je u mě možné,

u mě je možné

cokoliv.