vstupuji do nového roku. Prosinec je měsícem osobní smrti. Co když jsem umřela už v listopadu? Psychicky pryč a fyzicky na dně. Do práce bez sukně. A do vztahu s tím, že mu věřím. Že mě má rád Už zase Má rád jen sám sebe Že to se mnou ustojí Nechce problémy. … Pokračování textu Vyděšená
Měsíc: Prosinec 2019
Bronchohlen
Na oběd, se starým chlapem. Bronchohlen na lžíci kapem.
Když dno nestačí
Konečně jsem se našla. V tom, kdo jsem, i tom, co dělám. Nebylo jednoduché se obhájit, mému okolí to vysvětlit, a nést následky. A není pro mě jednoduché držet takové životní tempo, abych stíhala dělat všechno, co je pro mě důležité. Není jednoduché. Momentálně spíš, není myslitelné. Byť dělám svoji práci už tak dlouho, že mě … Pokračování textu Když dno nestačí
Jaký to je, žít s umělcem
Měla bys psát, jaký to je, žít s umělcem. Teda my spolu nežijeme, ale že jsem tvůj přítel, říct můžeš, co? Ano, je to tak roztomilé, a ano, překvapivě je to z mého současného života. Jak jsem do tohohle spadla? Nebojte, ani tentokrát ne zcela standardní cestou. Nejsem si jistá, že tohle je to, co myslel, ale … Pokračování textu Jaký to je, žít s umělcem