Ukaž mi svoji zahrádku,

já ti řeknu,

jak na tom jsi.

 

Lesní víla,

respektuješ jemnost a rovnováhu,

přirozená.

 

Podnikatelské baroko,

zalej do něčeho průhlednýho šutry.

A strom střihni do tvaru kosočtverce,

přirození!

 

Nikdo neumí o zahradách vyprávět krásněji,

než Vráťa Brabenec.

Sedím bez hlesu,

okouzleně poslouchám.

 

Nikde jsem neviděla

krásnější ohraničený kousek půdy.

Sedím bez hnutí,

okouzlená pozoruji.

 

Všechny tvary světa

barev paleta sluncem zalitá,

jako by ji oprašovala

babička nás všech.

Tam v Žabovřeskách.