jde o to, že musím vstát

a udělat si jeden a ten samý obličej

a účes

po tisící

 

jde o to, že musím čekat na tramvaj

i když má značné zpoždění

 

jde o to, že musím sedět v kanceláři

řešit sračky s klienty,

co nemají vychování

 

jde o to, že i potom mám plno povinností

nákupy pořád dokola

přitom do hrobu si to nevezmu

čtu a sleduji spousty věcí

chvályhodné

jenže to si do hrobu nevezmu taky

dokola úklid

pořád se o sebe starat

 

jde o to, že vidím smysl v pošťouchnutí kapely

ale nechce se mi na tom dělat

 

jde o to, že nejraději píšu

ale chci, aby po mně něco zůstalo?

 

jde o to, že zabíjím čas

a co s ním taky jiného?