Bílých

Po bílých tvářích

stékat slzy

 

vysílení a zoufalství,

 

kdybych měla aspoň kousek života v těle,

ale mám v něm jen další nemoc v řadě,

nemoc a zmar,

řadě, jejíhož začátku nedohlédnu.

 

A do toho žít, jako kaskadér.

 

Tak takhle vypadá peklo?

Kdy asi končí Matějská?

 

Nikdo neví přesně.

Ale Matějská má odpověď na všechno.

Každá trampota má svou mez.

 

No do prdele.

 

Asi to okno nechám otevřené,

a když už nemůžu nic pozřít,

budu se živit,

svým tíhnutím k nevkusu.

 

Po bílých tvářích

mihne se

smířený úsměv.

Holešovice

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s