Začínám si mezi vámi připadat,

jako na základní škole,

přátelé.

 

Schody a chodby, a zase schody.

 

Být jiný je negativní.

A vědomost tě vyřadí.

 

Akce, na kterých se se mnou nepočítá.

A úsměšky za zády.

 

Možná by vám bylo trapně.

Kdybyste viděli,

co všechno vidím já.

 

A možná taky ne.

 

Schody a chodby, a zase schody.

 

Netrápí mě to.

Takoví lidi jsou mi jedno.

 

Ale vyvolává to pocity pravěku,

základní školy.

To jejich ataku se nedovedu bránit.

Jsou to nejnepříjemnější, co teď zažívám.

Schody a chodby, a zase schody.