jako z pohádky

 

Od někoho hodně divnýho,

třeba Boženy.

Ať zůstaneme lokální.

 

Kopcovitý terén,

roztroušené náhrobky,

sem tam nějaký svatý,

a fotogenické kříže,

trocha deště,

chladu taky.

 

A na kameni nápis

 

Mysleli jsme, že až budeme staří,

budeme vědět, o čem život je.

 

Ale jsme mrtví,

a než se tak stalo,

věděli jsme stejný hovno.