A co spánek,kde je? Vlastní schíza semi směje,do černých brázdpod očima. Co noční můryza dobuodměřenou k utrpení,nesmlouvavěo klid mě připraví. Že jsem si dělala pořádek v hlavě,a hádala se o čest s bývalým.Dosedlo to na mě těžce,že si zasloužím.

Tonoucí ve tmě,kterou proráží jen oni dva.Lehce obstarožní princezna,a Ježíš,co je od ní mladší. Rozumět siněkdy nestačí,i tak je šťastná,tady a teď. Krajina jí známábezstarostněNejste vůbec vidět.Cyklista. Asi už si delší dobu přejebýt chvíli nezřetelná.K čemu být zraku na odiv,když až ve vnitřní Prazemůžou slyšet její smích,nese sekrajinou naze.

Je nejkrásnější,že to vždycky začne znova.Je nejkrásnější,že nosí každý jiná slova.A jiný skutky. Je nejkrásnější,co to ve mně umí rozeznívat,je nejkrásnější,že to začne jinak,a končí stejně,vždycky.