Zajíce a motýle

Na stará kolena
pořídila jsem sobě zajíce.
Jen tak,
na chvíli,
asi že můžu?
Asi, že jsem se necítila svobodnější,
jako oslavu stavu,
tikot neslyšíce.

Na stará kolena
v břiše občas náběh na motýle,
a v hlavě užasnu,
častěji, než dopouštím se pochyb
nad sebou.

Řekla bych,
jako zamlada,
větvičky a mechu kusy,
vpracovávají se mi do účesu.
Zůstávám ležet,
a pode mnou nejen Praha,
taky všechny obavy
a ambice všedních dní.
Zůstávám ležet, i když slyším vstaň,
je mi tak víc teplo.
To se ti jen zdá.
Jak myslíš, ty jsi chytřejší.
Bez dalších řečí si sedám,
a shlížím,
z vyhlídky v Tróje.

Řekla bych,
jako zamlada,
jenže já
takové krávoviny nedělala.

To až teď.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s