Nezapomenu

A nikdy nezapomenu,
jak jsem ti řekla
vypadni
odstrčila tě,
a aniž jsem se na tebe podívala,
zamknula jsem vchodové dveře,
tím obrovským naprosto ne bezpečnostním klíčem.

A už jsem zapomněla,
jak jsem se dostala zpět do svého bytu,
kde po tobě ještě všechno volalo.

A nikdy nezapomenu,
jak mě to táhlo k oknu,
jak jsme se na sebe zmateně dívali,
a já předstírala,
že jsem naštvaná,
a důstojná,
a rozhodně jsem se otočila,
a vykročila do útrob bytu.

Umřít.

Po milionté prvé.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s