Jaro

Jdu se projít,
tam co jsem odtud do života vyšla,
chtíc v krocích svých utopit
trochu té bolesti
z nepovedeného vztahu,
nepovedeného chlapa.

Pozoruji prostředí,
v jarním trávníku
květiny jarní,
sedmikrásky a fialky.

Pozoruji koutkem oka taky sebe samu,
co se mnou tahle něžnost udělá.
Než to stihnu odpřemýšlet,
vyrostu o metr spontánně,
a do kouzelného slova
nasrat
začaruji všechnu svoji frustraci.

Jsou chvíle, kdy se uvnitř upřímně bavím,
jsou chvíle, kdy se miluji,
a nechápu, že jsem v tom samojediná.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s