Jdu z práce,

je krásně,

sukně se mi vyhrnuje,

a košile nějak nesedí,

ale mně je krásně,

strašně nechci psát básně,

ale skládají se mi v hlavě samy.

A já jsem zamilovaná,

už jsem vám říkala,

jak strašně jsem zamilovaná?

Je krásně,

a já se rozzářím,

při sebemenší vzpomínce,

jak jsme to spolu dělali,

a ty jsi mi pak před spaním čet básně,

Vráťovy.