Já ho pozorovala z okna,
z toho čtvrtýho patra,
a byla jsem tak šťastná.

A on si dole v klidu potahoval z jointa,
a on se na mě usmíval,
do toho čtvrtýho patra.

Usmíval se na mě,
z toho svého světa,
v němž se od začátku vědělo,
že mě zradí.

Že mě zradí
vědělo se od počátku věků
i ve světě mém.

Ale tam se do poslední chvíle,
a za ni,
doufalo.

V tom jeho světě už
se dávno nedoufá v nic.

V nic se obrátíš.