neděle 3. ledna 2021

Přijde mi, že žiju ve skleněné kostce. Že nemůžu do toho světa, co tak dobře vidím. Asi, že se mi v tomhle stavu nechce nikam. A hodně koukám z okna.

Přijde mi, že není nikdo, kdo by mě z ní chtěl vytáhnout. Ale pak mě z ní povytáhne Verča. Dost na to, abych měla širší rozhled. Vidím, kdo všechno mě vytahuje, a uklidním se.

A samozřejmě by to mohly být učebnicové projevy mé psychiky. Ale nepodceňujme hlad, přátelé. Tři dny se s úspěchem postím. Začíná ve mně hlodat přesvědčení, že až se zítra v kanclu najím, ze skleněné kostky se stane přinejmenším skleněná koule, ne-li prach.

Málem báseň a ještě tolik významů. Půst je fajn věc, pro lidi, co jsou na něj stavění. Přestože jsem jednou z nich, poznámka v diáři pro příští rok hovoří jasně. Na půst se vykašli. S přechodem z roku na rok už je toho tlaku na jednoho příliš. Poznámka druhá. Neprožívej tolik ambici prvních lednových dní, ušetříš si frustraci.

Šetřete si frustraci na dny nadcházející.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s