Vzpomínám

na dobu

ve které, když jsem něco neměla,
tak jsem to prostě neměla.

Jsem vděčná

za dobu

ve které když něco nemám,
koupím si to.
A když to mám,
koupím si to stejně,
podruhý,
potřetí,
protože můžu.

Můžu si dát něhu jen do určitý míry.
Ale asi mi to stačí,
asi už nechci riskovat,
že jí obalí svoji zbytečnost
další v pořadí,
a já si na něj zvyknu.