úterý 16. února 2021

Z domu k Terezce a Markovi, od nich k našim. Návštěvy, procházky, práce, pořádání věcí a pocitů. Nějak moc jsem se přesouvala, přemisťovala věci sem a tam, nakupovala nové. Dary předávala, a dary dostávala. Unavilo mě to neskutečně.

Taky jsem psala snáře. Snaha o upřímnost mě vždycky vyždímá beze zbytku. Jako by to nestačilo, po dlouhé době mi na mysli vytanulo, že bych zase psala básně. Od Marušky jsem už před časem dostala některé sbírky Pavla Zajíčka. Odložila jsem je, protože právě nad jeho básněmi jsem před lety pochopila, jak se píše poesie. A bylo mi jasný, že jen přičichnu k návodu, začne se mi zase sama od sebe v hlavě skládat.

A tak jsem cestou vlakem z toho blázince četla a prokládala psaním. První věci čtvrté sbírky, kdyby mi to někdo přede dvěma roky řekl.

Pointa dneška? Stejnej blázinec mě čeká ještě pár dní v Praze, a já jsem vyčerpaná.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s