Včera mi poprvé za celou tu divnou dobu chyběl můj starý život se vším všudy. Včera mi poprvé za celou tu divnou dobu chyběl i ten pocit vyčerpání.

Takový to, když jsem se po týdnu v práci a divadlech a klubech vrátila domů. A před pádem na hubu ještě vyměnila ložní prádlo a vyprala a uklidila a všechno bylo čerstvé. Když mě do obchodu vyhnal hlad a prázdná lednice po zaslouženém spánku. Zvláštní, že to přišlo až teď. A nejde mi to z hlavy.

Ale to je asi tak všechno, co s tím můžu dělat. Takže zpátky do reality všedních dní, kde se průběžně uklízí, nakupuje i spí. Reality, která odnesla psychické problémy, ale taky valnou většinu radosti ze života a setkávání.