sobota 3. dubna 2021

Konečně prostor se pořádně a o samotě projít. Hodiny a kilometry v lese, který je tedy bohužel docela zdevastovaný. Ke kilometrům přidat desítky dřepů k focení jarních kytek. Spálit si obličej, ale hlavně projít křížem krážem sebe. Jestli se od sebe nevzdaluji, jestli jsem pořád šťastná tak akorát, jestli nechci v něčem změnu, jestli nechci něco úplně nového.

Po návratu opírám nohy o stěnu, a v namáhavém úklonu do strany hned zaběluji několik úkolů v diáři. Jestli něco nedotahuji tak, jak si přeji, je to proto, že jsem věčně unavená, a je mi blbě, takže už opravdu stačilo. A odpočinek, jako by na něm spočíval svět.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s