Jako když se ti lačný dítě vloupá do mlíčňáku

Třepot ručiček

nad texty,
a nad fotkami,
osobním setkáním,
a nečekanými dárky.

Jen
to dítě je najednou mrtvý.

Jen
já tentokrát nemusela umřít s ním.

Jen
jsi ve mně cosi uzdravil,
a šel dál.

Spousta pláče,
jako odpověď na všechny,
spousta pláče,
otázky,
co si nekladu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s