Z práce se otočím doma, přišít si knoflík na šaty, a jedu do Maltézské pomoci na supervizi. Říkám si, proč to raději nezruším, nejdu se projít sama se svými myšlenkami poklidnou Kampou. Ale překonám to, a ve výsledku jsem za to ráda. Další srdečný večer plný smíchu, sdílení zkušeností s dalšími lidmi, pro které je důležité taky trochu pomáhat, vracet společnosti z toho, co se jim samým dostává.