pondělí 4. července 2022

Vzbudila jsem se nad ránem, v mobilu zpávy od nějakýho kluka. Vydala se mu v ústrety, aby se mohl ještě natáhnout. Kluk to byl slavný, povyk kolem toho nemalý.

Den odjezdu, balení navlhlého stanu plného havěti. Potom ale poklidná snídaně u rybníčku. Lehké rozloučení a cesta do Prahy s už hladkým průběhem a dřímající posádkou.

Magorovo Vydří na Skalákově mlýně. Nic se tomu nepodobá, slovy se to nedá vypovědět, ale člověk si toho odveze plné srdce i duši, aby zase rok měl z čeho čerpat sílu do všedních dní.