Honza baskuje před Kaštanem. Od babči to mám tak akorát na čas. Sedám si k lidem, co znám, a seznamuji se se zbytkem tohohle pohodového osazenstva. Nálada je veselá, Honza k ní nemalým dílem přispívá. Snad nejlepší koncert, žasnu, jak viditelně se zlepšuje. Co všechno umí svou hudbou najednou předat. Něco tím ve mně láme směrem k ještě hlubšímu pochopení a přijetí. U porno kaskadéra, co zkoumá klíny žen, opravdu brečím smíchy.

Odcházím dřív, než bych si přála, protože mi mrznou ledviny, a náš porno kaskadér vypadá, že raději přeskočí zídku do parku, než by mě objal, a vykryl mi záda. Ale dobrý pocit z dobrého koncertu si beru s sebou, aby mě hřál ještě ve dnech příštích.