Tělo říká něco jiného, ale já potřebuji pokračovat ve výletech. Volím cíl nejvzdálenější, Jeseník. Z cesty jsem u vytržení. To stoupání na Červenohorské sedlo. V životě jsem neviděla nic krásnějšího. Všechny ty zalesněné kopce široko daleko.

Jeseník je město roztomilé. Okouzleně se motám kolem radnice, oceňuji nedaleký kostel i vodní tvrz. Po muzikantské stezce se plazím do lázní, a naživu se udržuji představou, jak si tudy Kabaret zkracuje cestu na večerní hraní pro lázeňské hosty. A to s veškerou aparaturou.

Priessnitzovy lázně jsou úhledné, výhledy z nich široké. Jsem nadšená z altánu.

Sama dnes nejím, a tak aspoň pečlivě vyberu pralinky pro naše, a vracím se.