Teprve cestou na Moravu ze sebe setřásám pocity neklidu, u kterých nejsem schopna definovat původ. Třikrát dokola si pustím novou desku Kabaretu, lehce si sesumíruji, co mě čeká za práci, ale víc rozmýšlím z různých úhlů mé podnikání v kabaretí líhni.

Účastním se lehké bouračky, po které ale autobus pokračuje dál v cestě, a já si tak v klidu stačím dojít k volbám. Volby mám ráda, byť tyhle moje nejsou nijak důležité, samí místní, žádný zločin a kontroverze, nic proti čemu by bylo třeba se vyhranit a bojovat. Klidná můžu pročítat stará čísla Revolver Revue, než se rozhodnu jít spát.