A já se tu minula,
s tím,
koho jsem potřebovala,
s kým bych se protnula.

A byli jsme tu naráz,
nějaký čas,
on ve svém světě,
já tenkrát ten svůj
ještě
ani
nehledala.

A to je prostě k posrání.

Má frustrace mě teď často
na hranici hmatatelné mysli vyhání.

A já to tak nechci.

Neměla jsem tě číst,
Filipe.

Texty k nepřežití,
z duše do duše.
To předávání bodá,
řeže.

Je tě škoda,
jako tě tady byla,
nás všech.