Moc jsem toho nenaspala, ale znáte to, když se večer podaří, druhý den je energie na rozdávání. A tak celý den dělám doma takové ty klasické víkendové udržovačky, a večer vyrážím na Sendyho oslavu narozenin. Pozvánce pro můj doprovod jsme se nakonec společně zasmáli. Když už jsem to v životě dotáhla až sem, tohle pozvání, kterého si obzvlášť vážím, si dám s radostí sama také.

Je lidová hudba, je spousta úžasných známých i neznámých lidí, je veselo na tom světě na Parukářce. Proti plánu se zdržím docela dlouho, a zdržovala bych se dál, ale sáhnu po telefonu, a přečtu si tak návrhy ožralého člena souboru v kapelovém chatu. Okamžitě se zvedám a odjíždím domů. Od lidí, kteří se ke mně chovají v naprostém kontrastu s tím naším jelitem. Vždyť Petr Placák mi řekl, že jsem Madona. A já cestou domů okouzlená žasnu, jak jim to pořád zabírá.