Čtvrteční návrat na pomezí dní mi lehce komplikuje den dnešní. A večerní oslavu Davidových narozenin. Věrna tradici se vracím kolem půlnoci, odcházejíc mezi prvními. Utahaná jako kotě. Ale stálo to za to vypětí sil. Boudoir je příjemné místo, které se brzy zaplnilo hromadou různorodých Davidových přátel. Trochu autisticky jsme se sice stáhli ke stolu s … Pokračování textu pátek 20. ledna 2023

Na rozlučkový večírek Crowd Pressu, krom kluků, kteří ho ukládají k ledu, dorazím jediná. S Fankym se znám, se zbytkem mě seznámí, a vážím si toho, že mě zasvětí do svého příběhu, důkladně si mě vyslechnou, a poradí mi, co dál s mojí sbírkou. Nakonec se dostaneme i k našim kapelám a náčrtu budoucí spolupráce. … Pokračování textu čtvrtek 19. ledna 2023

Dnes je počasí příšerný. Asi mi to nevadí. Místo vlastní procházky si uspořádám věci, zašiju si svetr na lítačku, dám se do kupy, předběžně si sbalím, a čtu za zvuku deště dopadajícího na střešní okno. Místo procházky s holkama a dětma zakotvíme v hospodě. Ráda je zase všechny vidím.

Část snídaně si beru na cestu. Konečně se zase sama procházím po lese. Je mimořádné počasí a mé srdce lehce pookřeje. Zbytek dne strávím sledováním dozvuků voleb. Samozřejmě jsem čekala víc, jako vždycky od všeho a všech, ale s tímhle výsledkem se není těžké smířit.

Čekám, kdy to bude v práci konečně zase normální. Dnes to ještě nehrozí. Ze šíleného zápřahu rovnou pohřeb. Přiznávám, jsem plačka. Mám vlastní speciální vztah ke smrti. Ale ta nezvratnost a hmatatelná bolest blízkých lidí mě vždycky pohne ke krajnosti. Na smuteční hostině si vážím toho, že svou nejbližší rodinu stále vedle sebe, a s … Pokračování textu pátek 13. ledna 2023

Další náročný den v práci. Na Moravu vyrážím s tím, že k tomu večer ještě sednu, hned, jak se dostanu k našim. To mělo být v osm. Předtím, než jsme hodinu čekali v Tišnově na uvolnění dráhy. Regio opět prohodilo vagony, takže jsem seděla narvaná v kupé bez šance dostat laptop z kufru bez manévrů. … Pokračování textu čtvrtek 12. ledna 2023

Ráno nemířím rovnou do práce jako obvykle. Čeká mě nová a velice milá koordinátorka v Matlézské pomoci. Podepisuji babču na další rok a přebírám děkovný list za dosavadní spolupráci. I když toho teď mám víc, tohle je vítané vytržení, chvíli na povídání v hezkém prostředí si vyšetřím.

S Verunkou na víně. Došel chleba, takže jsme bez večeře. Jediné, co připadá v úvahu jsou brambůrky, takže se rychle opijeme. Nikdy jsme se nebavily víc, jsme hlučné a excentrické a smějeme se tomu, co se nám stalo, i tomu, co ještě může. Když se na záchodě podívám do zrcadla, jsem rozmazaná, a tam, kde … Pokračování textu úterý 10. ledna 2023

Není mi vůbec dobře. Vztahová rozčarování posledních dní mě emocionálně vyčerpala. Nový rok, nový začátek, na každém kroku vidím, co potřebuju udělat a vylepšit, až je toho tolik, že mě to zavalí, a já nejsem schopna začít odnikud. Do toho, byť jarem oděná je stále zima, a já si uvědomuju, že bych ani neměla tlačit … Pokračování textu sobota 7. ledna 2023

Celý den si píšeme s Maruškou o všem možném, ale především o tom, co mi včera Kuba udělal. Respektive, čím to, jak prazvláštně se ke mně po léta choval, završil. Pomáhá mi to utřídit myšlenky a postoje, protože se musím jasně vyjádřit, a to vnáší do celé situace světlo, pochopení a smíření. Jsem za to Marušce … Pokračování textu čtvrtek 5. ledna 2023