sobota 31. prosince 2022

Ve tři mě vyzvedá Ivča s dětma, jedeme se podívat na slámový betlém na Jezera. Úplně mě dostane Ježíšek, něco tak vtipného jsem neviděla, jako vzdávající se mládě medvěda. Z Jezer zamíříme na hájenku, kde už na nás čeká Ivoš. Všichni společně oslavíme příchod nového roku. Je to hrozně fajn, máme o čem povídat a čemu se smát ještě kolem čtvrté ráno, kdy odcházím domů. Vytáhne se i pár historek z doby, kdy spolu ti dva chodili. Je moc hezké pozorovat, že existují hezké vztahy, které trvají dlouhá léta, a vedou k založení takhle úžasné rodiny. Od Apolenky dostávám úžasný svícen, který pro mě vyrobila ve školce. Jako jedna z mála osobních věcí bude zdobit můj minimalistický pokoj.

Nad ránem zjišťuji, že jít lesem z hájovny do dědiny potmě odpoledne je trochu jiný pocit, než před čtvrtou ranní. Vrhám nečekané stíny, a můj pohyb vyluzuje nejrůznější zvuky, a já se toho docela lekám, a představuju si, jak mě srazí z lesa vyběhnuvší divoké prase, kterých je teď na jeho okraji stažených víc, než zdrávo.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s