Další náročný den v práci. Na Moravu vyrážím s tím, že k tomu večer ještě sednu, hned, jak se dostanu k našim. To mělo být v osm. Předtím, než jsme hodinu čekali v Tišnově na uvolnění dráhy. Regio opět prohodilo vagony, takže jsem seděla narvaná v kupé bez šance dostat laptop z kufru bez manévrů. To nejdůležitější jsem nakonec našudlala na telefonu, a ke zbytku se dostala po desáté večer, kdy jsem konečně docestovala.

Celou dobu jsem frustraci sdílela s Ivčou, takže jsem se tomu nakonec docela zasmála.