Jsi divná, třeba mě i docela sereš, nebudu s tebou, a nebudu ti ani nic vysvětlovat, ale líbíš se mi.

Takhle nějak bych si mohla vyložit jeho palec u mé nové profilovky. Ale o výklad tu nejde. To moje nálada rázem popolítne někam do oblak. Jsem tím překvapená, neb je toho poslední dobou tak málo, co mi dělá tuhle bezprostřední čistou radost.

Okamžitě mi hlavou proletí, jak málo by nám dohromady dalo všechno, kdybychom se v tom zájmu sešli ve stejnou chvíli. Ale já už tady nejsem chvíli. Pětatřicet, ještě teď si živě vybavuji, jak mi bylo, když jsem se vzbudila den po oslavě, dva týdny zpátky. A tak zůstávám v tom přítomném pocitu, který mi dal. Já, za jejíž příjmení chlapi vždycky raději, než své, dosazovali Náročná. Tou změnou jsem si dala všechno.

Už nemám potřebu přesvědčovat, už dokážu pustit svoji pravdu, a nechat mu tu jeho, jít si svou cestu dál. A to se líbí mně.