je třeba udržovat čistotu. Bez přemýšlení a rázně,vymést všechen bordel světa,co uchytil se drápemze špíny a hnusu. Ale kdo to dokáže,dá se ještě považovat za člověka? A tak se se svým bordelem mazlíme,omlouváme ho,přebarvujeme narůžovo,krášlíme ho pestrobarevným pláštěm. A než se nadějeme,proklouzne do hlavních obytných prostor,přibouchne nám před nosem,a zničí, co jsme vytvořili,co jsme byli. … Pokračovat ve čtení V zádveří

Nezbyla mi energie,abych mohla usnoutna krovkáchpro ty kolem mě, co se trápí,víc pro ty,co netrápí nic. Nezbyla mi energie,abych mohla elementárně mysletna krovkáchpro tu nemoc ve mně, co mě trápí,víc pro tebe, co se mým textem trápíš,vytahuji z hlubin nic. Nezbyla mi energie,abych mohla posouditna krovkáchpro ty, co to budou číst,víc pro ty, co se … Pokračovat ve čtení Pro ty, co netrápí nic

Prázdné linky,má vyčerpaná mysl,tyhle bláboly ti nedávají smysl. A nikdy nebudou. Boj s chorobou. V mojí hlavě. Hlavně, že to vydám,a neprodám.

Zapálit svíčkurozžehnout nadějiprosvětlit myšlenkyuklidnit denživit svůj snář Zapálit kapli

Pláču,až se z toho pozvracím. Nic neestetického,vlastně až metaforicky. Dva dny jsem nejedla,není tedy z čeho tvořit gesta. Slušela by mi méně teatrální cesta. Vydám se na ni zítra.

Vše je to na zemive špíněrozbité. Bolí to,jako by mojí fyzickou součástí bylo,a nejvíc,že jim tohle projde,a nejvíc,že jsem to připustila,že jsem si to já sama udělala.

Jako by mi do rukou dalitoho nejlepšího,co jen unesu, a pak mi nafackovali.

Na hlavním nádraží,mladá žena s dítětem,na výletě.Jsou prázdniny. Posadí ho na kufr sochy Wintonova dítěte,aby si pořídila fotku. Sleduji to s hrůzou,slečna vedle mě nahlas vypustíNevím, jestli je tohle vhodné. A každý si jdeme po svém.A já v sobě ten kufr budu nosit navždy.

Asi to byloposlední jaro mého života. Asi už mi další nedají. A asi bych to už ani nezvládla, nechtěla.

Ve světě,kde mi kluk, co je ode mě mladší,říká,ty jseš ještě celá taková miminková,moje miminko. Ve světě,kde on neví,co se sebou,a já mu odpouštímty nejhorší podrazy. V takovém světěje radost trpět,protože k žití tam nezbývá nic.