Vlastně,teď už spolu chodíme,teď už se o sebe nemusím tolik starat,jako na začátku,když jsme spolu randili. Já jsem se vždycky upravil,a ty jsi byla od začátku takovácelá upatlaná.
Autor: Zuzky den
sobota 2. ledna 2021
Tu procházku jsem schopna přiznat až dneska. Tedy na zimu přívětivé počasí, Stromovka plná lidí a vzpomínek, nic šokujícího. Ale předtím jsem si chtěla změnit PIN na nové kartě. Chtěla jsem tam mít ten stejný, jako na předchozí, jen jsem ho zapomněla. Vydala jsem se tedy nejdřív k bankomatu. Pátrat v myšlenkách minulostí a vyťukávat … Pokračovat ve čtení sobota 2. ledna 2021
pátek 1. ledna 2021
Bezmála čtvrt roku jsem nenapsala ani řádku. Nebylo to asi zrovna patrné, protože jsem prázdno využila na zveřejnění části básní, které ze mě vylétaly z největší lásky, největšího zklamání. Jen Maruška se občas ujistila, že jsou to věci minulosti, a jsem v pořádku. Sotva bych mohla nebýt, obklopena tak skvělými přáteli. Nepsala jsem, protože jsem … Pokračovat ve čtení pátek 1. ledna 2021
Důsledně
Proč se většina lidírodí jako lidi,když měli být dobytek. Tupost a zlo jim z očí číší,ve vzduchu jediné vysvobození visí,chápu se holítek. Tentokrát neusiluji o odděleníchlupů od lýtek.Oddělit sebeod beznaděje.A tepnu taky,dokonaleod sebe. Důsledně.
Strach
Připravuji večeři,šermuji u toho nožem,a říkám Nejkratší cesta do srdce chlapa Připravuješ večeři,a zazpíváš Vede mezi žebrama Pak se na mě zadíváš, zeptáš se Ty se tolik bojíš, že se tam jinak nedostaneš? Začínají mi stékat slzy.
Park plný lásky
Byla jsem pryč sotva pár dní,jako by to sto let bylo. A rovnou do Stromovky.Šlechtovka se vyloupla krásně,stromy, jako by o sto let povyrostly,keře, jako by o sto let povyrostly,tráva, jako by o sto let povyrostla,na vodě mě fascinuje malý přívoz na hraní,a šotolinou vysypané cestičky,aby se nám nekurvily nožičky. Do nich se mísí vzpomínky … Pokračovat ve čtení Park plný lásky
Jak to bylo v kostce
Zajímavá historie, velký začátky, malý konce.
Věc uložení
Kam si ukládám Vráťu?Tahle police,před Denver,za Denver?Dám je podle velikosti. Můžeme prosím Vráťu nikdy neukládat doopravdy?Se ženskýma zbytečný,ale ty kytky umí nejlíp,a jeho verši promlouvá k nám bůh,a hudbou taky,hubou.Uložte raději mě.
Ten cvakot
Nesnáším ta auta, co je před chvíli někdo opustil. Sálají teplo, co jsem nechtěla, aby se mě dotklo. Dotklo se stejně. Odpudivě v nich cvaká.
Rostou tam broskve
Lidské tragédie se tam střídají, tak jejich hybatelé, ale ty broskve, ty tam rostou stále.