Vlastně,teď už spolu chodíme,teď už se o sebe nemusím tolik starat,jako na začátku,když jsme spolu randili. Já jsem se vždycky upravil,a ty jsi byla od začátku takovácelá upatlaná.

Proč se většina lidírodí jako lidi,když měli být dobytek. Tupost a zlo jim z očí číší,ve vzduchu jediné vysvobození visí,chápu se holítek. Tentokrát neusiluji o odděleníchlupů od lýtek.Oddělit sebeod beznaděje.A tepnu taky,dokonaleod sebe. Důsledně.

Připravuji večeři,šermuji u toho nožem,a říkám Nejkratší cesta do srdce chlapa Připravuješ večeři,a zazpíváš Vede mezi žebrama Pak se na mě zadíváš, zeptáš se Ty se tolik bojíš, že se tam jinak nedostaneš? Začínají mi stékat slzy.

Byla jsem pryč sotva pár dní,jako by to sto let bylo. A rovnou do Stromovky.Šlechtovka se vyloupla krásně,stromy, jako by o sto let povyrostly,keře, jako by o sto let povyrostly,tráva, jako by o sto let povyrostla,na vodě mě fascinuje malý přívoz na hraní,a šotolinou vysypané cestičky,aby se nám nekurvily nožičky. Do nich se mísí vzpomínky … Pokračovat ve čtení Park plný lásky

Zajímavá historie, velký začátky, malý konce.

Kam si ukládám Vráťu?Tahle police,před Denver,za Denver?Dám je podle velikosti. Můžeme prosím Vráťu nikdy neukládat doopravdy?Se ženskýma zbytečný,ale ty kytky umí nejlíp,a jeho verši promlouvá k nám bůh,a hudbou taky,hubou.Uložte raději mě.

Nesnáším ta auta, co je před chvíli někdo opustil. Sálají teplo, co jsem nechtěla, aby se mě dotklo. Dotklo se stejně. Odpudivě v nich cvaká.

Lidské tragédie se tam střídají, tak jejich hybatelé, ale ty broskve, ty tam rostou stále.