Planetě

Jsem šťastná ve svém životě. Věřím,že člověk se nemá mít dobře,svět nemá být dobrý místo,nic nemá směřovat k lepšímu,jen já z toho jaksi vyklouzla,propadla. Na vlastníšťastnéplanetě.

Jak dál

Sama proti tomuhle zamrzlýmu rybníku,sama proti studené temné, ale plynoucí řece,sama proti pomníku kdo ví čeho uprostřed ničeho,sama proti stromům odolávajícím tíze sněhu. Sama proti vašemu zamrzlýmu myšlení,sama proti studené temné, ale plynoucí řece času,sama proti pomníku mých lásek uprostřed ničeho,sama proti davům odolávajícím výjimečnosti. Sama proti sobě,a sama proti tobě. Stojím v krajině a … Pokračování textu Jak dál

Obalit něhu

Vzpomínám na dobu ve které, když jsem něco neměla,tak jsem to prostě neměla. Jsem vděčná za dobu ve které když něco nemám,koupím si to.A když to mám,koupím si to stejně,podruhý,potřetí,protože můžu. Můžu si dát něhu jen do určitý míry.Ale asi mi to stačí,asi už nechci riskovat,že jí obalí svoji zbytečnostdalší v pořadí,a já si na … Pokračování textu Obalit něhu

Otisk

Odkládám Chvění Pavla Zajíčka. Zabalenádo obrovské červené šály. Chvěji se zimou,co je ve vlaku,taky proto,že projíždím krajinou,do které neotisknu nic,taky proto,že projíždím krajinou,která do mě neotiskne nic.

Po schodech se skleněnou hlavou

Po schodech se skloněnou hlavou,probralo mě u Pavla Zajíčka. Po schodech se skleněnou hlavou,prošlo mi myslí. Vzpomínka na každého jednoho,co by mě tak viděl rád. Chtěl bych vědět, co se ti honí hlavou,když se na mě takhle díváš,a neříkáš nic. Slyšela jsem tisíckrát.

V zádveří

je třeba udržovat čistotu. Bez přemýšlení a rázně,vymést všechen bordel světa,co uchytil se drápemze špíny a hnusu. Ale kdo to dokáže,dá se ještě považovat za člověka? A tak se se svým bordelem mazlíme,omlouváme ho,přebarvujeme narůžovo,krášlíme ho pestrobarevným pláštěm. A než se nadějeme,proklouzne do hlavních obytných prostor,přibouchne nám před nosem,a zničí, co jsme vytvořili,co jsme byli. … Pokračování textu V zádveří