Cítím, že jsem zase na chvíli pohrála, vyhoření udeřilo. Později si uvědomím, že tentokrát je čistě emocionální. Zatím s ním zacházím jako s klasickým přepracováním. Beru si volno do konce týdne. Vědomí prázdného diáře mi dává energii na návštěvu adoptované babči, nákup, i Jirkou pořádaný koncert. Na výtku, že se začalo, a já tam nejsem, … Pokračování textu středa 18. května 2022

Ve vlaku na Moravu. Vymodlená cesta. Nechávám za sebou všechno to marné snažení, únavu a frustraci, otírám poslední slzy. Abych aspoň na chvíli spočinula, s rodinou, s kamarádkama. Abych mohla na své dopolední procházky lesem, a v klidu spát. Poslední dobou jsem tyhle moje odjezdy podceňovala, odsouvala je. Až jsem se dostala do bodu, ve … Pokračování textu pátek 13. května 2022

Bezmála na čtvrt roku jsem oněměla. Člověk si myslí, že stačí dát procesu všechno ze sebe, a být vděčný, jako by se sám o nic nezasloužil. Ale co když jednoho dne zjistí, že měl být vyděšený k smrti, ještě dávno předtím, než přišel na svět? Nepomohlo vynést Moranu. A psaní deníku pomohlo tak akorát k … Pokračování textu neděle 1. května 2022

Vlastně až když se začal blížit dnešní den, na který mělo připadnout Barre s Jirkou, tím pádem kapela, uvědomila jsem si, že jsem dokonale vytěsnila Matěje. Jsem tím mile překvapena. Přes otřes, že mi ze života odchází nejbližší člověk, jsem se posunula velice rychle do stavu, ve kterém přímo fyzicky cítím, jak je mi bez … Pokračování textu sobota 12. února 2022

Práce je dost, k ní mi přičtěte nákupy a domácnost, dlouhý telefonát, a ještě delší návštěvu adoptované babi. Velké oslabení přestátou nemocí a přetrvávajícím kašlem. Absence soukromí a klidu doma. Vybírání dárků a plánování s přáteli. Nemůžu tedy říct, že bych tomu dala kdo ví co, ale zamyslela jsem se. Že než takhle toxický vztah, … Pokračování textu čtvrtek 10. února 2022

Konečně přichází nové pondělí. Je čas odpoutat se od nemoci ustřižením dredu z temene hlavy, a vyrazit do práce. Těšila jsem se celou tu dobu, a byť je práce až přespříliš, dobrá nálada mě neopouští. Cestou domů nakupuji, abych mohla upéct bábovku k zítřejší snídani do kanclu dřív, než půjdu na Honzův koncert. Mám strach … Pokračování textu pondělí 7. února 2022

Budím se dokonale nachlazená. Od začátku roku nasazené tempo a nervy navrch. Kombinace, která mě ještě nezklamala. Nepřekvapuje mě to, a vlastně mi to ani nevadí. Jen tedy musím zrušit návštěvu galerie s Maruškou, na kterou jsem se velmi těšila. Dochází mi, co se včera stalo, a probrečím celý den. Nad rozbitou kapelou. A nad rozbitou … Pokračování textu neděle 30. ledna 2022

Ráno se cítím být nachlazená, ale příznaky brzy odeznívají. Je to z toho, jak mě to včera vyfoukalo, a z nevyspání, myslím si, a pokračuji v třízení věcí v pokoji. Odpoledne se dovídám od pana dochtora, že nám skončil bubeník. Ještě si to úplně neuvědomuji, oběma píšu blbosti z nedostatku informací, a pokračuji v úklidu. Dále se dovídám od Matěje, … Pokračování textu sobota 29. ledna 2022

Dnes jsem se vzbudila v daleko lepším stavu. Koupelna, snídaně, popadnout dárky, a hurá na procházku s Ivčou a dětma, během které jsem si stačila i nakoupit. Po obědě se zbavit nánosů prachu v pokoji, a vyrazit k Monče. Procházka jako z hororu. Tma, jako by ani nebylo pět odpoledne. A ten šílený vítr v polích mezi vesnicemi. Do toho začne … Pokračování textu pátek 28. ledna 2022

Vlastně mě ani neudivuje, že se ráno nemůžu pohnout. Sotva jsem vystoupila z rozjetého vlaku, je tu. Lehkému vyhoření se podřizuji, aniž bych kladla sebemenší odpor. Udělám si delší procházku lesem, a protože během ní nejsem schopna dát dohromady jedinou souvislou myšlenku, zbytek dne koukám na reality show, jak jsem slíbila Davidovi. Tohle už znám dobře, … Pokračování textu čtvrtek 27. ledna 2022